Ateliérová tvorba
Ateliérová tvorba je stěžejním prostředkem výuky architektury, a to již od prvního semestru v předmětu Základy architektonického navrhování a později v Ateliérech architektonické tvorby. Je založena na metodě „learning by doing“ tj. získávání znalostí a dovedností praktickou aplikací. Je vedena dialogem pedagoga (architekta) a studenta nad rozpracovaným projektem. Tematicky se zabývá obytnými stavbami, veřejnými stavbami, výrobními stavbami, obnovou památek a interiérem. Student během svého studia projde všemi ateliéry.
Pro samotnou ateliérovou tvorbu je nutná předchozí znalost předmětů, které studenti absolvují již od 1. semestru a v následujících semestrech své znalosti dále prohlubují. Mezi nejdůležitější patří předmět Pozemní stavitelství, ve kterém poznají stavební objekt jako součást obecného prostoru – integrální celek funkcí, konstrukcí, technického vybavení a základového podloží. Dalším pro architekta důležitým předmětem je Typologie. Ta je na Ústavu architektury vyučována zvlášť pro obytné stavby, veřejné stavby, průmyslové a zemědělské stavby. Na tuto základní typologii navazují specializované odborné a netypologické předměty – Obnova památek a Interiér a výstavnictví. Dalšími předměty, jejichž znalost či alespoň povědomí je přínosné pro zvládnutí ateliérové výuky, jsou Nosné konstrukce, Technická zařízení budov (TZB) a Stavební fyzika. V nich získají základní znalosti o konstrukčních systémech, zásady navrhování kanalizace, vodovodu a vzduchotechniky a základní znalosti akustiky a tepelné techniky. Z výše napsaného výčtu je zřejmé, že student, jehož úkolem je navrhnout dům, musí aplikovat všechny vědomosti a svádět boj mezi vlastní idylickou představou a reálnými možnostmi proveditelnosti. Šíře znalostí, které si musí osvojit za dva semestry je srovnatelná s obsahem výuky Stavebního inženýrství se specializaci na Pozemní stavby. Jedná se o nezbytné minimum potřebné k tvorbě samotné architektury.
K jednotlivým ateliérům se studenti přihlašují přes portál Studis VUT vždy před začátkem semestru. V prvním semestru bakalářského studijního programu absolvují předmět Základy architektonického navrhování, ve kterém samostatně zpracovávají tři dílčí úkoly. Náplň a obsah výuky se mohou mírně lišit dle vedoucího pedagoga. V následujících semestrech studenti musí průběžně absolvovat všechny typologické a odborné ateliéry, a to v libovolném pořadí dle příslušného semestru:
Bakalářský studijní program (BSP)
- AT1 – Ateliér architektonické tvorby 1 (2. semestr)
Ateliér obytných staveb / Ateliér veřejných staveb - AT2 – Ateliér architektonické tvorby 2 (3. semestr)
Ateliér obytných staveb / Ateliér veřejných staveb / Ateliér výrobních staveb - AT3 – Ateliér architektonické tvorby 3 (4. semestr)
Ateliér obytných staveb / Ateliér veřejných staveb / Ateliér výrobních staveb / Ateliér obnovy památek - AT4 – Ateliér architektonické tvorby 4 (5. semestr)
Ateliér obytných staveb / Ateliér veřejných staveb / Ateliér výrobních staveb / Ateliér obnovy památek / Ateliér interiéru a výstavnictví - AT5 – Ateliér architektonické tvorby 5 (6. semestr)
Ateliér obytných staveb / Ateliér veřejných staveb / Ateliér výrobních staveb / Ateliér obnovy památek / Ateliér interiéru a výstavnictví - AT6 – Komplexní projekt (7. semestr)
Ateliér architektonického detailu / Komplexní projekt a Bakalářská práce
Navazující studijní program (NSP)
- ATU – Ateliér urbanistické tvorby (2. semestr)
Ateliér urbanismu - SA – Specializovaný ateliér (3. semestr)
Ateliér obytných staveb / Ateliér veřejných staveb / Ateliér výrobních staveb / Ateliér obnovy památek / Ateliér interiéru a výstavnictví / Ateliér urbanismu
Kritiky a odevzdání
V průběhu semestru mají studenti povinnost se účastnit takzvaných kritik. Přestože název může vyvolávat obavy, kritikou se rozumí hodnocená prezentace rozpracované práce. Celkem tři kritiky se konají v průběhu semestru, první v pátém týdnu, druhá v desátém týdnu a třetí po odevzdání projektu ve zkouškovém období. Bodové hodnocení jednotlivých kritik je prováděno sborem nejméně tří hodnotitelů, jedním z nich je vedoucí práce.
Kritéria bodového hodnocení jednotlivých kritik jsou definována v příslušné metodice:
- Metodika hodnocení a rozsah ateliérové práce AT1
- Metodika hodnocení a rozsah ateliérové práce AT2–AT5
- Metodika hodnocení a rozsah ateliérové práce ATU
- Metodika hodnocení a rozsah specializovaného ateliéru SA–A
- Metodika hodnocení a rozsah specializovaného ateliéru SA–P
- Metodika hodnocení a rozsah specializovaného ateliéru SA–U
Nedílnou součástí ateliérové práce je zpracování stavebně-technické části (STČ), kterou dle zvolených ateliérů svou odborností zaštiťují Ústav pozemního stavitelství a Ústav technických zařízení budov. K organizaci a obsahu stavebně technické části je vydán vedoucími ústavů společný pokyn:
- Pokyn vedoucích ARC a PST ke zpracování stavebně-technické části
- Pokyn vedoucích ARC a PST ke zpracování stavebně-technické části – se zaměřením na obnovu památek
Odevzdání ateliérové práce je pevně stanoveno na závěr prvního týdne zkouškového období. Obvykle je to pátek do 12 hodin. Studenti mají možnost 2× v průběhu studia odevzdat práci až následující pondělí (opět do 12 hodin) a ateliér dopracovat ještě v průběhu víkendu. Toto příjemné prodloužení je však spravedlivě sankcionováno v závěrečném bodovém hodnocení.
Grafická úprava
Grafická úprava ateliérových prací respektuje jednotný vizuální styl univerzity. Je proto nutné mít v počítači nainstalováno písmo Vafle VUT a Open Sans.
Architektonické návrhy jsou v jednotlivých ateliérech zpracované do elaborátu A3 (420×297 mm). Dle požadavků garantů jednotlivých odborností je prezentován souhrnný výsledek semestrální práce. K elaborátu A3 je požadována jednotná titulní strana. Ta může zůstat bílá, nebo lépe být vhodně doplněna grafikou. Elaborát může být svázán do násuvné lišty (v takovém případě doporučujeme jednostranný tisk) nebo lze například využít kovové kroužkové vazby. Tento typ vazby umožňuje elaborát zcela otevřít, takže při oboustranném tisku lze využít grafickou plochu o rozměrech 840×297 mm.
- Šablona v různých grafických formátech včetně podrobnějších instrukcí ke zpracování elaborátu A3 je ke stažení zde.
Architektonické návrhy jsou zejména prezentovány výstavním plakátem B1 (700×1000 mm). Zde je kladen důraz především na grafické zpracování výsledné prezentace. K plakátu B1 je požadováno jednotné zápatí. Jeho černo-šedo bílé zpracování nekonkuruje grafickému barevnému zpracování plakátu. Plakát B1 nemusí obsahovat vše – lépe je se soustředit na jeden dominantní prvek (vizualizaci, perspektivu, ruční kresbu), který bude vhodně doplněn například situací, půdorysy a pohledy. Aby byly pochopeny autorovy architektonické myšlenky, je vhodné zařadit i zkrácený text průvodní zprávy. Grafických variant podob zpracování plakátu B1 je nekonečné množství, proto je doporučeno každý semestr úkol zpracovat trochu jinak. Inspirovat se lze pěknými pracemi studentů vyšších ročníků a tato povedená zpracování plakátů napodobit.
- Šablona v různých grafických formátech včetně podrobnějších instrukcí ke zpracování plakátu B1 je ke stažení zde.
Archivace
Požadavky na elektronické odevzdání a archivaci studentských prací jsou specifikovány v příslušné metodice:
Součástí elektronického odevzdání je také grafická příprava dvoustrany, která bude součástí katalogu studentských prací Ústavu architektury. Dvoustrana bude obsahovat především zkrácený text průvodní zprávy a bude doplněna vhodnou grafikou – vizualizací, perspektivní kresbou, zajímavým půdorysem, řezem nebo detailem. Grafických variant podob zpracování dvoustrany je mnoho a pro celkovou rozmanitost následného katalogu je od studentů vyžadována velká míra nápaditosti.
- Šablona ve formátu PowerPoint včetně podrobných instrukcí ke zpracování katalogu je ke stažení zde.